Ženy jsou vzdělané, obchodují a věnují se kariéře. K tomu vlastní domy, do nichž si přivádějí manžely, které však nabádají k tomu, aby pracovali mimo domov, často v cizině. Holandští kolonialisté označili jejich zvyky před více než sto lety za matriarchaat. Samotní Minangkabauové pyšně popisují svoje tradice jako matriarchální dodnes. Přestože jsou praktikujícími muslimy!
Minibus se prořezává svěže zelenou kopcovitou krajinou. Směřujeme do samého nitra Západní Sumatry, na Minangskou vysočinu. Před námi pomalu roste majestátní sopka Marapi, nejaktivnější na Sumatře.
Vesnice Rao-Rao se pyšní úžasnou sbírkou tradičních domů se střechami ve tvaru buvolích rohů. Některé vypadají zchátrale, jiné jsou nově opravené.
Tato tradiční stavení jsou úzce spjata se zdejším matriarchátem. Trvale v nich žijí ženy se svými potomky – dcerami a syny (než odejdou do světa) a dětmi dcer. Všichni, kteří patří k jedné mateřské linii.
Dvacetiletá Angelina mi ukazuje zarámovanou fotku. Vdávala se před dvěma lety. Z lásky, jak zdůrazní. Vypráví, že manžel obchoduje s textilem po celé Sumatře a domů jezdí jen jednou za čas.
„Tak to prostě je. Muži jsou pryč a my ženy si na to musíme zvyknout,“ povzdychne si sympatická maminka roční dcery.
Poté ukáže na jasně barevné zdi a radostně se pochlubí, že novostavbu přilepenou zezadu na starodávný dům její babičky i veškeré zařízení zasponzoroval manžel. Všechno však patří jí. Pokud by se prý z nějakého důvodu rozvedli (což je tady celkem běžné), odejde muž s prázdnýma rukama. A tak v tomto tradičním minangském scénáři s dočasnou rezidencí manžela v hájemství jeho tchyně je to vždycky manželka, kdo vyhrává.
Na návsi pod mangovníkem potkáme Rowindu, studentku práv a angličtiny. Má roztomile sestříhanou ofinku, na sobě kalhoty ke kolenům a upnuté tričko. Nenuceně se baví s několika mladíky.
„Jednou bych se chtěla stát diplomatkou. Chci cestovat po světě!“ prohlašuje sebevědomě.
A co se stane s jejím rodinným dědictvím, když odejde, zajímám se.
„Co by? Mám tady pořád dost příbuzných, kteří mohou v mém domě žít a o moje pole se starat.“
Minangkabauové smísili matriarchaat s islámem a zasadili ho do moderního komerčního světa. Ženy se díky tomu dodnes těší postavení, které je neobvyklé nejen v islámském světě. A očividně to propívá celé společnosti. Vždyť už od dob holandské kolonie je národ Minangkabau považován za nejvzdělanější a ekonomicky nejúspěšnější etnikum v celé Indonésii.