Bougainville: Ostrov v ženských rukou

V srpnu 2025 jsme absolvovali naši dosud asi nejambicióznější „matriarchální cestu“. Vydali jsme se do jednoho z nejodlehlejších koutů světa – na ostrov Bougainville v Papui Nové Guineji (PNG), kde turistická infrastruktura prakticky neexistuje a oblast navštěvují jen pracovníci rozvojových organizací a misionáři.

Ostrov poznamenaný konfliktem

Autonomní region Bougainville se stále vzpamatovává z desetileté občanské války. Konflikt, který rozpoutalo drancování obřího měděného dolu Panguna vládami Austrálie a PNG, si vyžádal až 20 tisíc životů. Ačkoli byla mírová dohoda podepsána už v roce 2001, následky „krize“ jsou v každodenním životě stále patrné.

Naší základnou se stává bývalé hlavní město Arawa a jeho okolí, kde sídlí nejtradičnější matrilineární skupiny – Nasioi a Nagovisi. Každý, s kým se dáme do řeči, věří, že nezávislost, kterou si odhlasovali v referendu, skutečně v roce 2027 získají. Vzduchem se šíří vlastenecké nadšení a hledání identity, která by sjednotila ostrov a odlišila jej od pevninské PNG.

Matrilineární hrdost

Bougainvillané jsou hrdí nejen na svou údajně nejtmavší pleť na světě, ale především na svůj matrilineární systém.

Děti se už od základní školy učí, že „máma doma šéfuje“ a otec pracuje pro ni. Žena vystupuje jako investor – vlastní půdu a majetek a od manžela očekává, že je bude spravovat a rozvíjet.

Rodiny si přejí dcery, protože právě ony zajišťují pokračování rodu. Učitelé nám říkají, že dívky jsou mnohem disciplinovanější a často i úspěšnější studentky než chlapci. Mnoho mladých lidí odchází studovat na pevninu, ale téměř všichni se vracejí zpět – na svůj bezpečný matrilineární ostrov, aby pěstovali kakao a rozjížděli vlastní podnikání.

Naopak pevninská Papua Nová Guinea je místními vnímána jako patrilineární, patriarchální, agresivní a nebezpečná. „Tady vládnou ženy a proto je tu klid,“ směje se učitelka Mikaila.

Na krátkou reportáž o bougainvillských ženách z produkce ABC News se múžete podívat tady…

Festival Tama

Naši cestu jsme si naplánovali tak, abychom stihli kulturní festival Tama – přehlídku hudby, tance a tradičních rituálů. Skupiny z celého ostrova s pomalovanými těly, sukénkami z trávy a extravagantními pokrývkami hlavy vystupují za doprovodu hlubokých tónů bambusových fléten a přenášejí nás diváky do světa předků, duchů a čarodějnictví.

Součástí akce je i soutěž v přípravě tradičního pokrmu tama – směs banánů, kasavy nebo tara s kokosovým krémem pečená v banánových listech na otevřeném ohni. Tohle překvapivě chutné jídlo spojuje komunitu stejně jako samotná matrilineární tradice.