Indie: Khásíové

Mužský boj za rovnoprávnost

Do svěže zelených kopcovitých Khasi Hills jsme společně s přítelem Simonem dorazili v chladném listopadu roku 2006. Okamžitě po příjezdu jsem měla pocit, že jsme se ocitli v Tolkienově Středozemi. V uvolněném, přátelském světě. Drobní mužíci připomínali hobity opravdu neskutečně – na rozdíl od jiných Indů mluvili tiše a jednali se mnou s velkým respektem. Veselé usměvavé ženušky pobíhaly sem a tam, prodávaly či jen tak zevlovaly. Přenesli jsme se na daleký severovýchod indického subkontinentu, kde žije nenápadný kmen Khásí.

Drobné Khásíjky na to rozhodně nevypadají, ale doma vládnou pevnou rukou. Děti se jmenují po matkách a majetek vlastní ženy. Rodiče preferují, zbytku Indie navzdory, dcery oproti synům, aby zajistily pokračování rodu. Matrilineární tradice byly dokonce před lety stvrzeny zákonem, což postavení žen dále utužilo. Největší kuriozitou jsou však zdejší emancipační hnutí – za rovnoprávnost totiž bojují muži!

Fakta

  • Místo: Khasi Hills, stát Méghálaja, severovýchod Indie
  • Populace: Zhruba 1,3 milionu
  • Náboženství: 80 % křesťané, 13 % khásíjští animisté, 7 % ostatní
  • Jazyk: Khásíjština (mon-khmerský jazyk původem z jihovýchodní Asie), angličtina a hindština
  • Postavení kmene: Khásíové patří mezi takzvané Scheduled tribes, minoritní kmeny, jimž indická ústava zaručuje právo na autonomní orgán. Tuto úlohu plní Khasi Hills Autonomous District Council, jenž vydává zákony na podporu khásíjských zvyků včetně matrilineárního jména a dědictví.

Matriarchální r

Hlavní město Shillong přezdívané britskými kolonialisty „Skotsko východu“ je usazené v příjemných patnácti stech metrech nad mořem. Obklopují ho kopce porostlé jehličnany.

Vládkyně džungle, Simon Bird, akryl na plátně

„Díky našim tradicím se dokážeme postarat samy o sebe,“ vysvětluje třicetiletá Risa, dědička rodinného domu v shillongské čtvrti Happy Valley. „Nikdy nemusíme na ulici žebrat jako jiné Indky,“ říká rezolutně, když usedá na gauč vedle obrovského plyšového tygra.

Risa bývala vdaná. Před rokem však načapala manžela s jinou. Dlouho neváhala, vyhodila peníze z okna – tradiční způsob rozvodu po khásíjsku – a nařídila mu, ať si jde a nikdy se nevrací. Osmiletého syna její bývalý nevídá a ani na společný majetek žádný nárok nemá. „Když muž odejde, ztratí samozřejmě všechna tahle práva,“ říká tvrdě, zatímco něžně drbe plyšového tygra na svém klíně.

A jak vlastně Khásíjky ke svým výsadám přišly? Podle legendy si je vysloužily v boji!

Kdysi dávno prý napadli khásíjskou vesnici sousední Ásámci. Všichni muži byli pryč. Ženy se však nenechaly zaskočit. Ozbrojily se vším, co jim přišlo pod ruku, a podnikly prudký protiútok. Bitva netrvala dlouho. Zaskočení Ásámci bezhlavě prchali. Rozzuřené ženy nejenže útočníky zahnaly, ale několik jich dokonce zajaly. Když se muži vrátili domů, nevěřili vlastním očím. Ohromeni statečností žen pak jednohlasně rozhodli – děti budou dostávat příjmení po matkách a majetek bude patřit ženám!

Khásíové, ačkoli jsou většinou křesťané, uctívají Ka Bleibohyni Země. Od ní ženy odvozují své rody a předávají je dále svým dcerám. Khásíové vzývají bohyni úchvatným minimalistickým tancem. Mladé dívky při něm nasávají posvátnou sílu Matky země.

„Rozdíl vidíte už v nemocnici,“ rozpovídá se bez zbytečného pobízení Keith Pariat, prezident mužskoprávní organizace Syngkhong Rympei Thymmai (SRT). „Když se narodí dcera, jsou všichni štěstím bez sebe. Smějí se a objímají. U syna jen rozpačitě pokrčí rameny – co se dá dělat, je to dárek od Boha, musíme ho přijmout.“

Diskriminace prý pokračuje po celý mužův život. Když se ožení, musí se nastěhovat k rodině své ženy. Cítí se opuštěný a méněcenný. „Jako plemenný býk s jedinou zodpovědností – plodit děti, nejlépe dcery,“ rozhořčuje se Pariat.

Zdejší muži prý dokonce ztrácejí vůli žít. Střídají milenky jako ponožky, opíjí se po hospodách, berou drogy, hrají na kytaru a umírají mladí.

Keith Pariat

Matriarchální rysy kmene Khásí

  • Děti patří výhradně matce a přebírají její příjmení (matrilineární jméno)
  • Matky předávají veškerý majetek dcerám (matrilineární dědictví). Nejmladší z nich získává rodinný dům a musí se postarat o rodiče.
  • Po svatbě se muž stěhuje k rodině své ženy (matrifokální rezidence), kde mu ona bude šéfovat. Pokud se manželství rozpadne, musí se muž okamžitě odstěhovat a nic si s sebou nesmí odnést.

Zajímají vás Khásíové?

Více si o nich můžete přečíst v naší knížce