Čína: Mosuové

Volná láska v království žen

Myslíte, že s volnou láskou přišli až hippies? Kdeže. Mosuové z jihozápadní Číny praktikují nevázané vztahy od nepaměti. Nazývají je trefně: „navštěvující manželství“. Pro mě je to ten nejromantičtější národ na světě. Partnery si volí bez ohledu na rodinu, majetek či společenské postavení a uznávají jediné  –  vášnivou lásku. Neznají žárlivost.  

Muži své „manželky“ navštěvují výhradně v noci a před východem slunce se vracejí domů. Partneři žijí celý život odděleně. Každý pěkně ve svém, s maminkou a sourozenci.

Mosuové dříve a dnes

V minulosti trávili muži několik měsíců v roce na letních pastvinách s jaky, ženy si musely samy poradit s domácností a farmařením. Tato dělba práce přispěla k vytvoření osobitého matrilineárního systému a volných partnerských vztahů.

Mosujské ženy i muži mohou dodnes mít tolik milenců či milenek, kolik jen chtějí, aniž by se kdy museli opravdově oženit či vdát. Děti vždy patří ženě a její rodině. Tradiční role otce neexistuje. Nejschopnější dcera dědí rodinný majetek a titul šéfky domácnosti, zatímco synové stráví celý svůj život jako maminčini mazánci, pod nadvládou paní domu.


  • Místo: Jezero Lugu na hranici provincií Jün-nan a S’-čchuan (Sečuán) na jihozápadě Číny 
  • Populace: Kolem 53 tisíc
  • Náboženství: 90 % tibetští tantričtí buddhisté, 5 % tradiční animistická víra Daba a 5 % křesťané
  • Jazyk: Mosujština (patří do tibetsko-barmské jazykové skupiny) a mandarínská čínština
Matriarchální rysy kmene Mosuo:
  • Mosuové praktikují „navštěvující manželství“ – volné nezávazné vztahy, jejichž počet není nikterak omezová
  • Děti patří ženě a přebírají její rodinné jméno. Tradiční role otce neexistuje (matrilineární).
  • Nejschopnější dcera dědí rodinný majetek spolu s titulem šéfky domu a ovládá celou rodinu včetně mužů (matrilineární a matrilokální).
  • Ženy řídí rodinné turistické podniky: hotely, penziony, restaurace a cestovní agentury.

Národ Mosuo byl prvním potenciálním matriarchátem, o němž jsem kdy slyšela, a vlastně nás inspiroval k celému projektu. Můj přítel Simon Bird na něj náhodně narazil při svém putování po Číně už v roce 2000. O devět let později, když jsme k magickému jezeru dorazili společně, byla situace trochu jiná. Region propagovaný jako „království žen“ zaplavovalo už tehdy až milion čínských turistů ročně. Šířily se drby o prostituci, Číňanech přebírajících mosujské podniky a transformaci zdejší kultury v sexuální zábavní park.

A proto, abychom zjistili, jak se věci mají, zaměřili jsme naše dvouměsíční putování právě na turistické destinace kolem vysokohorského jezera Lugu.

Magické jezero

Jehličnatým lesíkem projdeme k dřevěné platformě. Otevře se nám výhled na překrásné jezero uhnízděné mezi horami. Nacházíme se ve výšce 2 685 metrů, mezi provinciemi Jün-nan a Sečuán na deštivé straně Himálají. Slunce na chviličku vychází a zabarvuje jezero do měňavě tyrkysové barvy. Tak rychle, jak se objevilo, slunce zase mizí, a jezero znovu získává magický stříbřitý lesk.

Začínám chápat, proč tohle odlehlé království žen tak uchvacuje celou generaci čínských turistů. Nádherná scenerie a svěží horský vzduch omámí smysly snad každého návštěvníka.

Bohyně lásky

Mosuové si reputaci svůdného a vášnivého národa budují od nepaměti. Podle legendy iniciovala tradici „navštěvujícího manželství“, v mosujštině tisese, Gemu, jejich nejoslavovanější bohyně, patronka lásky a krásy.

Prostopášné Mosujky

Na mosujskou prostopášnost poukazovali nejen čínští císařští úředníci, ale také cestovatelé a dobrodruzi. Slavný rakousko-americký objevitel Joseph Rock označil ve čtyřicátých letech 20. století mosujské mravy za pochybné. Jeho současník, ruský orientalista Peter Goulart, pro změnu vylíčil Mosujky jako krásné, vysoké a svůdné ženy s atraktivními tvářemi a dobře zformovanými těly, které myslely jen na to, jak svést, co nejvíce mužů.

Turistické aktivity v Da Luoshi

Mosuové donedávna žili relativně izolováni od okolního světa. Jako první se turistice koncem osmdesátých let minulého století otevřela vesnice Da Luoshi. Během několika málo let vyrostly kolem křišťálového jezera s dech beroucími výhledy na okolní hory desítky pohodlných hotýlků a kaváren s Wi-Fi a pravým cappuccinem.

Na turistice se většinou podílí celá vesnice. Vozí návštěvníky na lodičkách, zpívají jim svoje milostné písně, prezentují tance a ukazují domy, kde jako zlatý hřeb programu předvádějí „navštěvující manželství“ – šplhání muže na balkon jeho milenky.

Ideální manželství

Šama(uprostřed) provozuje tradičně se tvářící dřevěný dvoupatrový rodinný penzion Home of the Goddess (Domově Bohyně).

Svěří se nám, že osmiletou dceru má se svým navštěvujícím partnerem, který pochází z velké rodiny tady v Da Luoshi.

Zajímá mě, zda by se svým „manželem“ nechtěla bydlet v jednom domě.

„A k čemu?“ podívá se na mě nechápavě. „Když muž a žena žijí spolu, jen se zbytečně dohadují. Jsou pak oba nešťastní a láska je pryč,“ shrnuje jednoduše svoje přesvědčení o partnerském soužití.

S tisese mohou dívky začít po zasvěcovacím obřadu dospělosti, zhruba ve třinácti letech, kdy dostanou klíč od svého vlastního „květinového pokoje“. Ze začátku připomíná navštěvující vztah spíš sex na jednu či více nocí a nesmí o něm vědět nikdo z dívčiny rodiny.

Tajná milostná aférka se může časem vyvinout do trvalejšího, veřejně uznávaného vztahu. Oba partneři však žijí celý život odděleně v domech svých matek. Děti patří pouze ženám. Od biologických otců se vůbec nic neočekává. A nakonec, ani tento „vážný vztah“ není vázán věrností a dovoluje románky s jinými partnery.

A když se vášeň zcela vytratí?  „Prostě vezmu věci, které si u mě muž nechal – klobouk, kapesník, či cokoli jiného, a dám to přede dveře. To je pro něj jasné znamení, že dostal kopačky,“ vysvětluje věcně Šama.

Výběr “manžela”

Podle čínského etnologa Cchaj Hua mívaly v minulosti ty nejkrásnější Mosujky za svůj život klidně až sto milenců. Děti nevěděly, kdo je čí táta, a přijatelný býval i sex za peníze s tibetskými obchodníky. 

Komunistické represe

Vše se změnilo v roce 1956, kdy do regionu vtrhla Čínská lidová osvobozenecká armáda a obrátila celou oblast vzhůru nohama. Komunističtí úředníci označili mosujské zvyky za zpátečnické. „Navštěvující manželství“ podle nich snižovalo pracovní efektivitu, protože muži zanedbávali kvůli nočním dobrodružstvím práci během dne. Svatba byla nakonec Mosuům nařízena zákonem. Místní ženy musely nahlásit jména otců svých dětí, uzavřít s jedním z nich manželství a žít spořádaně v klasické nukleární rodině.

Vstupenka do království žen

Pravidla ohledně tisese byla podstatně uvolněna v osmdesátých letech. Většina mosujských párů se rozvedla a vrátila do svých rodných domů. Úředníci otočili o sto osmdesát stupňů a začali oblast propagovat jako „království žen“ s „navštěvujícím manželstvím“ jako hlavním turistickým lákadlem.

Mosujská superstar – Jang Erche Namu 

Říká se, že o slávu mosujské kultury a rozšíření pověstí o nevázaných Mosujkách se zasloužila hlavně jedna žena – Jang Erche Namu. V pouhých 13 letech utekla tato cílevědomá Mosujka z domu od jezera Lugu, aby si splnila svůj velký sen stát se zpěvačkou. Dnes je jí už hodně přes čtyřicet a patří k nejprovokativnějším celebritám čínského showbyznysu.

Ve své slavné knize Leaving Mother Lake (Opuštění jezera Matky) Namu zmiňuje, jak jí matka v mládí říkala, že sex je dobrý na pleť, a doporučovala, aby se mu intenzivně věnovala, pokud se chce zbavit akné. V dalších autobiografiích nejenže detailně popisuje svůj skandální život, ale učí ženy být sebevědomé a vypadat sexy. Část čínské veřejnosti ji za to zbožňuje, část ji upřímně nenávidí.

Země sexu zaslíbená

Namu však všem ráda připomíná, že pochází z malé etnické skupiny Mosuo od nádherného jezera Matky (jak místní svoje jezero familiárně nazývají). Její výstřední osobnost spolu s reklamními kampaněmi cestovních kanceláří inspirují masy Číňanů z většinového etnika Chan k pouti za poznáním této liberální společnosti oproštěné od prudérních omezení čínských tradic. Touží po tom nadýchat se vzduchu sexuální svobody a prožít si svůj sen lásky bez závazků.

„Slyšel jsem, že se tady dá lehce sehnat pěkná holka – a je to pravda,“ vypráví nám čínský podnikatel Michael a objímá při tom o polovinu mladší mosujskou milenku.

„Svěřil jsem se jí s tím, že mám manželku,“ pokračuje obtloustý čtyřicátník ve svém chvástání. „A víte, co mi řekla? Že na fotce vypadá jako milá paní. Nežárlí a nemá s mojí ženou žádný problém,“ říká pobaveně.

Tohle je prostě ráj na zemi,“ rozplývá se s úsměvem od ucha k uchu, takže opravdu připomíná někoho, kdo dosáhl země zaslíbené.

Nasávání mosujského sexappealu (Simon Bird)

Na zálety k „jezeru lásky“ však nejezdí jen muži. Pro moderní čínské ženy představuje tato oblast ještě něco navíc – svobodu, inspiraci, exotiku.

Některé opouštějí dobře placená místa v Pekingu či Šanghaji a zůstávají u jezera několik měsíců, třeba jako dobrovolné učitelky. Zdejší muži je nesmírně přitahují. Jsou nejen vyšší, urostlejší a celkově mužnější než průměrní Číňané, ale i mistři ve svádění a flirtování. A mnozí Mosujci dokáží tuto přednost maximálně zužitkovat nejen k romantickým dobrodružstvím, ale i k dobrému přivýdělku. Jeden z nich si už dokonce vysloužil mezi Číňankami titul „nejvíce sexy muže od jezera“.

Mosujská babička před svojí super moderní kavárnou

Mosuové dokázali svoje poněkud kontroverzní tradice využít se vším všudy. V průběhu několik málo let se vypracovali z jedné z nejchudších etnických skupin v Jün-nanu na jednu z nejbohatších. Staví nové penziony, otevírají restaurace, posílají děti studovat. Všude je vidět, jak se jim daří.

Vítejte v Mosuolandu

Zajímají vás Mosuové?

Více si o nich můžete přečíst v naší knížce

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial