Hluboko na jihu Mexika leží úrodná tropická pláň domovina Zapotéků z Tehuantepecké šíje. Místní ženy zvané Tehuány se už v dobách španělské kolonie proslavily dravou podnikavostí a neodolatelným šarmem. Inspirovaly dobrodruhy, politiky i umělce a staly symbolem Mexika. Jejich pestrobarevné kroje oblékala i slavná malířka Frida Kahlo.
Tady vládnou ženy
My jsme Tehuantepeckou šíji navštívili krátce už v roce 2005 a o šest let později jsme se za nimi vydali znovu. Temperamentní indiánky mě uchvátily na první pohled. Vypadaly mohutněji než jejich muži. Korpulentní a majestátní – prostě ukázkové vládkyně. Tehuány dominovaly rušným trhům i opulentním fiestám. Pyšně se oblékaly do pestrobarevných krojů, sekýrovaly svoje okolí a tvářily se, že mají chlapy na háku (více v mém článku pro časopis Lidé a země).
Fakta
- Místo: Tehuantepecká šíje, stát Oaxaca, jižní Mexiko
- Populace: Přibližně 500 tisíc, pouze zhruba 100 tisíc z nich však mluví zapotécky a je oficiálně uznáváno za „opravdové“ Zapotéky z Tehuantepecké šíje.
- Náboženství: 81 % římští katolíci, 19 % protestanti
- Jazyk: španělština a zapotéčtina z Tehuantepecké šíje
Řeznice Alícia a její rod
„Moje babička i máma prodávaly maso,“ vypráví mi statná řeznice Alícia na pouličním trhu v městečku San Blas. Fascinuje mě, jak lehce se dokáže ohánět obrovským nožem.
„Já to převzala po nich, když jsem se vdala. A teď i moje Monika pomáhá mně,“ dodává a pyšně si prohlíží svoji těhotnou dceru, jako kdyby chtěla říct, že z její vnučky jednou taktéž vyroste řeznice.
Muži v pozadí
„Jasně, že prodávat na trhu je lepší – skončíš brzy a jdeš si domů,“ vysvětluje Alíciin manžel Manuel mnohem tišším hlasem než jeho žena. „To já jako taxikář musím být v práci celý den.“
I kdyby však stokrát chtěl, Manuel prodávat nemůže. Trhy a podnikání kontrolují nejen v San Blas, ale na celé Tehuantepecké šíji výhradně ženy. Byznysu se holky učí od mala. Nejen nakupovat a prodávat, ale i jednání se zákazníky – smlouvání, dohadování a asertivitě.
Zrození matriarchátu
Traduje se, že muži pracovali v minulosti na polích kvůli nesnesitelnému vedru v noci a většinu dne prospali. Jejich ženy mezitím prodávaly vypěstované plodiny na trhu. K večeru se vracely domů, muže nakrmily a daly jim z utržených peněz malé kapesné. Chlapi pak zamířili do kantýny (hospody), kde veškeré kapesné většinou propili. Manželky je o pár hodin později z kantýny vyzvedly, dovlekly domů a uložily k odpočinku tak, aby byli připraveni na další časný pracovní den. A tak se zrodil matriarchát!
Fiesty a ženská hrdost
Fiesty od pradávna sloužily k přerozdělování bohatství a jejich pořádání a návštěva je dodnes otázkou prestiže. Prim v zachovávání vibrujících fiestových tradic hrají ženy– přípravují jídlo, prodávají kartony piv, oblékají se do tradičních krojů a tančí – jen aby se před ostatními ukázaly.
Chlapi berou fiesty hlavně jako příležitosti k tomu, aby se pořádně pobavili a opili.
Muxes – třetí pohlaví
A nakonec, mnoho zdejších mužů si přeje stát se ženou. Říkají si muxes (čti mušes) a hlásí se ke třetímu pohlaví. Zahrnují homosexuály, trans osoby, transvestity i jiné. Ve zdejší společnosti mají své místo – stejně jako jejich matky, sestry a tety, které vládnou trhům, fiestám i srdcím mužů. (Více se o nich dočtete v mém článku pro časopis Koktejl)
Matriarchální rysy Zapotéků z Tehuantepecké šíje
- Ženy mají v rodině hlavní slovo a drží rodinou kasu (matrifokální).
- Ženy ovládají trhy a udržují tradice včetně početných fiest.
- Ženy jsou považovány za racionálnější a inteligentnější pohlaví.
- Ženy vždy hrály důležitou roli v rebeliích, demonstracích i politických hnutích.
Zajímají vás Zapotékové z Tehuantepecké šíje?
Více si o nich můžete přečíst také v naší knížce
