Mexické Amazonky

Hluboko na jihu Mexika leží úrodná tropická pláň domovina Zapotéků z Tehuantepecké šíje. Místní ženy zvané Tehuány se už v dobách španělské kolonie proslavily dravou podnikavostí a neodolatelným šarmem. Inspirovaly dobrodruhy, politiky i umělce a staly symbolem Mexika. Jejich pestrobarevné kroje oblékala i slavná malířka Frida Kahlo.

My jsme Tehuantepeckou šíji navštívili krátce už v roce 2005 a o šest let později jsme se za nimi vydali znovu. Temperamentní indiánky mě uchvátily na první pohled. Vypadaly mohutněji než jejich muži. Korpulentní a majestátní – prostě ukázkové vládkyně.  Tyhle ženy dominovaly rušným trhům i opulentním fiestám. Pyšně se oblékaly do pestrobarevných krojů, sekýrovaly svoje okolí a tvářily se, že mají chlapy na háku.

„Moje babička i máma prodávaly maso,“ vypráví mi statná řeznice Alícia na pouličním trhu v městečku San Blas. Fascinuje mě,  jak lehce se dokáže ohánět obrovským nožem.

„Já to převzala po nich, když jsem se vdala. A teď i moje Monika pomáhá mně,“ dodává a pyšně si prohlíží svoji těhotnou dceru, jako kdyby chtěla říct, že z její vnučky jednou taktéž vyroste řeznice.

„Jasně, že prodávat na trhu je lepší – skončíš brzy a jdeš si domů,“ vysvětluje Alíciin manžel Manuel mnohem tišším hlasem než jeho žena. „To já jako taxikář musím být v práci celý den.“

I kdyby však stokrát chtěl, Manuel prodávat nemůže. Trhy a podnikání kontrolují nejen v San Blas, ale na celé Tehuantepecké šíji výhradně ženy. Byznysu se holky učí od mala. Nejen nakupovat a prodávat, ale i jednání se zákazníky – smlouvání, dohadování a asertivitě. 

Traduje se, že muži pracovali v minulosti na polích kvůli nesnesitelnému vedru v noci a většinu dne prospali. Jejich ženy mezitím prodávaly vypěstované plodiny na trhu. K večeru se vracely domů, muže nakrmily a daly jim z utržených peněz malé kapesné. Chlapi pak zamířili do kantýny (hospody), kde veškeré kapesné většinou propili. Manželky je o pár hodin později z kantýny vyzvedly, dovlekly domů a uložily k odpočinku tak, aby byli připraveni na další časný pracovní den. A tak se zrodil matriarchát!

Fiesty od pradávna sloužily k přerozdělování bohatství a jejich pořádání a návštěva je dodnes otázkou prestiže. Prim v zachovávání vibrujících fiestových tradic hrají ženy– přípravují jídlo, prodávají kartony piv, oblékají se do tradičních krojů a tančí – jen aby se před ostatními ukázaly.

Chlapi berou fiesty hlavně jako příležitosti k tomu, aby se pořádně pobavili a opili.

Tehuány si v průběhu dějin vybudovaly také pověst odvážných bojovnic odhodlaných bít se za spravedlnost. Hrály důležitou roli v nejrůznějších rebeliích, ať už proti španělským kolonizátorům, či novodobým diktátorům. Sdružovaly se do tlup a zbraně – většinou nože a kameny – ukrývaly pod sukněmi.

Amazonku v sobě nezapře ani bývalá starostka Augustina Acevedo Gutiérrez, která neoficiálně ovládá městečko San Blas už více než třicet let.Většina místních ji obdivně nazývá „Železnou lady“. Že je to vražedkyně se jen šeptá. Prý nosí pod sukní zbraň a ví moc dobře, jak s ní zacházet.

A nakonec mnoho zdejších mužů si přeje stát se ženou. Říkají si muxes (čti mušes) a hlásí se ke třetímu pohlaví. Zahrnují nejrůznější odchylky od tradičního heterosexuálního muže – homosexuály, transvestity, transsexuály i jiné.  

Zajímají vás Zapotékové z Tehuantepecké šíje?

Více si o nich můžete přečíst v naší knížce

---