Ngadové: Matrilineární svět mezi megality

Ještě donedávna jsme se domnívali, že jediným matrilineárním kmenem v Indonésii jsou Minangkabauové ze Západní Sumatry – ale mýlili jsme se. Ve střední části ostrova Flores se totiž skrývá další matrilineární skupina: Ngada!

Zapomenutý kmen

Je zvláštní, že v indonéském Národním muzeu v Jakartě není o Ngadech ani o jejich pozoruhodných indigových tkaninách ikat (ručně tkaných sarongů) žádná zmínka; skutečně to působí dojmem, jako by na ně svět zapomněl.

Není divu, Flores patří k nejméně rozvinutým oblastem celé Indonésie. Většina turistů sem přiletí jen kvůli slavným varanům komodským a po jejich návštěvě zase zmizí. V posledních letech však vznikla celkem populární turistická trasa, která vede vnitrozemím ostrova a zahrnuje majestátní sopky i tradiční vesnice místních kmenů. Právě touto cestou jsme se v srpnu 2026 vydali do regionu Ngada, abychom prozkoumali tenhle zapomenutý kmen.

Tradiční vesnice Bena

Vesnice vypadá, jako by sem byla přenesená z pravěku; ze země vyčnívají prastaré kamenné megality různých velikostí a tvarů a všechny domy jsou z bambusu a mají šedé doškové střechy.

Ženy před svými domy vystavují k prodeji ručně tkané sarongy. Turisté sem přijíždějí ve skupinách terénními auty nebo mikrobusy. Většina z nich se zdrží tak půl hodiny a pokračuje dál, takže po většinu dne máme vesnici sami pro sebe. Místní působí velmi nekomerčně – nikdo nám nic nevnucuje. Naopak, prostě nás pozvou, abychom si poseděli na verandě u kávy a popovídali si.

Obřad renovace domu

Asi deset mužů dokončuje novou střechu tradičního domu. Jejich práci doprovází rituál Kao Sao, který musí být proveden v souladu s animistickými tradicemi.

Muži hrají na gongy a bubny, zatímco skupina žen v tradičních sarongách ozdobených jasně žlutými stuhami tančí v kruhu a ladně přitom mává květinovými girlandami. Podobným způsobem tančí i muži, ovšem s tím rozdílem, že v rukou drží bohatě zdobené mačety.

Lidé z etnika Ngada milují obřady a rituály, které stmelují komunitu. Rodiny společně vybírají peníze na nákup několika vodních buvolů a dostatečného množství prasat, aby nasytily celou vesnici, širší příbuzenstvo i hosty.

Vítáni jsou i turisté, kteří jsou aktivně vybízeni, aby se k oslavám připojili. Ženy nám podávají kousky grilovaného vepřového s rýži doplněné rýžovým vínem. Ačkoli jsou dnes skoro všichni Ngadové katolíci, uctívání předků a úlitby duchům jsou pro ně stále nesmírně důležité. Proto se při každé, byť jen drobné úpravě ve vesnici musí konat velká slavnost.

Dcery dědičky

Uspořádání ngadských vesnic zdůrazňuje komplementaritu pohlaví. Každé vesnici dominuje mužský totem ngadhu a jeho ženský protipól bhaga ve tvaru domečku. Společně symbolizují vzájemně se doplňující vztah žen a mužů a jednotu celého klanu.

Domy a pozemky však patří ženám, které je předávají svým dcerám. Na venkově matky vysazují pro své dcery kakaové či kávové plantáže a bambusové háje.

Městské dcery se však mohou těšit na víc…

„Jsme matrilineární rodina, a tak očekávám, že táta všechno předá mladší ségře, až dostuduje a vrátí se domů,“ říká Aldi a lhostejně krčí rameny.

Je synem majitele známého penzionu v regionálním městě Bajawa. Aldi otci pomáhal podnik vybudovat a pravidelně doprovází turisty po celém Floresu.

„Šéfovat bude ona. Pro mě tady nic není,“ doplňuje.

Máme pocit, že se snaží zakrýt lehkou hořkost, ale tak to prostě je. Rodina se musí matrilineárním systémem řídit – a to nejen kvůli úctě k předkům, ale i proto, aby byla přijata v rámci svého klanu a celé ngadské společnosti.

Až se Aldi v budoucnu ožení, přestěhuje se k rodině své ženy. Tam se – bude-li mít štěstí – stane správcem jejího majetku a podnikání.

Muži jako lovná zvěř

V tradiční vesnici Gurusina bydlíme v rodině Florence a Yonase. Jejich dcera právě slaví páté narozeniny!

Yonas nám vysvětluje, že dříve pracoval v hotelu na ostrově Bali a poté v turistickém městě Labuan Bajo (které slouží jako výchozí bod pro návštěvu národního parku Komodo). Během pandemie covidu se však rozhodl vrátit domů. Ve vesnici svých prarodičů potkal Florence a bylo rozhodnuto – nastal čas usadit se.

Florence nám ukazuje fotky ze svatby, která se konala před čtyřmi lety. Na jedné z nich si všímáme malé holčičky – dozvídáme se, že je to jejich dcera.

Podle sociální antropoložky Susanne Schröter se ngadské ženy často uchylují k „lovu“ – využívají svou plodnost, aby vhodného manžela „ulovily“. Pokud totiž žena otěhotní, obě rodiny muže do manželství doslova dotlačí.

Florence je učitelkou na základní škole, hlavní živitelkou rodiny a vyvolenou dědičkou rodinného domu a pozemků. Yonas je sice označován jen za „prostého zemědělce“, ale mluví dobře anglicky a má zkušenosti se světem za hranicemi svého domova. Z pohledu ngadské ženy je to bezpochyby skvělý „úlovek“!